Proč děti potřebují vzdělávání v oblasti AI: pohled rodičů z Maďarska a Rumunska

Umělá inteligence (AI) už není jen vzdálená představa. Potkávámese s ní každý den – od automatické kontroly pravopisu a chytrých chatbotů až po aplikace, které dokážou přizpůsobit učení přímo na míru. AI rychle mění způsob, jakým žijeme, učíme se a pracujeme. Otázka ale zní: jak připravené jsou rodiny vést své děti tímto novým digitálním světem?

Nedávné průzkumy Logiscool mezi rodiči ve střední a východní Evropě nabízejí několik odpovědí. Ukazují jasný trend: rodiče sice vidí přínosy AI, ale mnozí se necítí dostatečně připraveni své děti v této oblasti podpořit – a mají obavy z toho, aby se na ni děti příliš nespoléhaly.

V Rumunsku i Maďarsku rodiče hodnotili své znalosti o AI znatelně hůře než celkovou digitální gramotnost. Rumunští rodiče si dali průměrné hodnocení 2,6 ze 4, maďarští ještě o něco méně – 2,4.

A proč je to důležité? Protože děti už dnes běžně používají nástroje poháněné umělou inteligencí. Pokud si rodiče nejsou jistí, jak fungují, jen těžko mohou své děti správně vést k jejich bezpečnému a smysluplnému využívání.

Průzkumy nám ukazují jasně: rodiče vnímají AI jako užitečný nástroj, ale nechtějí, aby nahrazovala rozvoj základních dovedností. V Rumunsku rodiče nejvíce oceňovali využití AI k rozšiřování všeobecných znalostí (průměr 3,3), k výuce cizích jazyků (3,1) a k procvičování pravopisu (3,1). Podobně uvažují i maďarští rodiče – nejvíce podporovali použití AI při pravopisu (3,2), při shrnování studijních materiálů (3,1) a také při rozšiřování znalostí (3,1). Z výsledků je tedy patrné, že rodiče vítají především takové využití AI, které dětem pomáhá efektivněji se učit, lépe si organizovat informace a upevňovat základy, které se učí ve škole.

Naopak u kreativních činností, jako je například „tvorba originálního obsahu“, podpora znatelně klesala (Rumunsko: 2,9; Maďarsko: 2,8 z maximálních 4). To odráží hlubší obavu: pokud by se děti začaly na AI spoléhat v oblastech, kde je potřeba vlastní nápad, představivost a sebevyjádření, mohlo by to oslabit jejich schopnost samostatně myslet.

Tyto priority odpovídají i nejčastějším obavám rodičů. V obou průzkumech se nejvíce objevovaly obavy, že používání AI může oslabit praktické dovednosti při řešení problémů, omezit schopnost dětí kriticky hodnotit obsah a snížit jejich kapacitu pro komplexní myšlení a samostatnou práci na projektech (Rumunsko: kolem 2,9–3,0; Maďarsko: 2,6–2,8).

Rodiče mají jasno – AI má být podpora, ne zkratka. Je potřeba najít rovnováhu mezi digitální podporou a zvládnutím základních znalostí. AI může být skvělým nástrojem, ale měla by doplňovat učení – ne nahrazovat rozvoj samostatného myšlení, řešení problémů a schopnosti vyjádřit se vlastními slovy. Pokud by se děti začaly na AI spoléhat při každém vyjadřování nebo i u úplně základních úkolů, není to dlouhodobě udržitelná cesta.

Instituce, které se věnují digitálnímu vzdělávání, musí tuto hranici jasně nastavit – a v Logiscool na to klademe velký důraz. Děti učíme, že AI nesmí nahradit jejich vlastní práci. Na prvním místě jsou vždy pevné základy: čtení s porozuměním, psaní a matematika. Teprve na nich může AI stavět jako rozšíření možností. Je to podobné jako v matematice: nejdřív se děti učí řešit příklady ručně, aby získaly jistotu a pochopení, a až potom k výpočtům přidávají kalkulačku, která jejich schopnosti posouvá dál.

Velká většina rodičů v obou zemích už s dětmi o AI doma mluví (78–79 %). Mnozí se o ní dokonce učí společně – v Maďarsku je to 37 % rodičů a v Rumunsku 57 %.

Zajímavé jsou ale rozdíly v mimoškolním vzdělávání. V Maďarsku posílá děti na kroužky o umělé inteligenci jen 5,5 % rodičů, zatímco v Rumunsku je to už čtvrtina (25 %). A ještě jedna zajímavost: rumunští rodiče, kteří se o AI učí spolu s dětmi doma, se cítí v této oblasti sebejistější než ti, kteří spoléhají na externí kurzy. V Maďarsku je to přitom přesně naopak.

Z těchto zjištění vyplývá jedno jasné poselství: s výukou AI pro děti není na co čekat. Rodiče chtějí své děti podpořit, ale často mají pocit, že jim chybí potřebné znalosti. Právě proto je důležité, aby školy, kroužky a vzdělávací organizace pomohly tuto mezeru vyplnit – nejen tím, že děti naučí používat nástroje umělé inteligence, ale i tím, že je povedou ke kritickému myšlení, samostatnému řešení problémů a schopnosti vyvážit technologie tvořivě.

Zároveň je potřeba, aby i rodiče měli k dispozici zdroje a materiály, díky nimž se mohou učit společně se svými dětmi. Jen tak si udrží přehled a dokážou jim doma poskytnout správné vedení a podporu.

Umělá inteligence je tu a zůstane. Dnešní děti vyrůstají ve světě, kde bude její správné a zodpovědné používání stejně důležité jako umět číst, psát nebo počítat. Už dnes se bez digitálních a AI dovedností neobejde téměř žádné povolání – od marketingu a designu, přes zdravotnictví, právo, průmysl, až po řemesla. Schopnost porozumět AI, umět ji vyhodnotit a využít v praxi se rychle stává základním očekáváním na trhu práce.

To znamená, že děti, které se naučí s AI pracovat zodpovědně, budou mít výrazný náskok: dokážou efektivněji řešit problémy, snadněji se přizpůsobí novým technologiím a obstojí v rychle se měnícím pracovním prostředí. Naopak děti bez těchto dovedností riskují, že zůstanou pozadu a přijdou o vzdělávací i pracovní příležitosti oproti těm, kteří budou lépe připraveni.

Volba je na nás – rodičích, učitelích i celé společnosti. Buď děti vybavíme znalostmi a sebevědomím, aby vnímaly AI jako nástroj pro růst a tvořivost, nebo je necháme nepřipravené na budoucnost, kde tyto dovednosti nebudou volitelné, ale nezbytné.

V Logiscool věříme, že odpověď je jasná: dejme dětem šanci. Učíme je nejen AI používat, ale i klást otázky, přemýšlet kriticky a využívat ji zodpovědně. Díky tomu z nich budou budoucí lídři, tvůrci a inovátoři – ne jen jako pasivní uživatelé technologií.

Zajímá vás více? Podívejte se i na naše další blogy o digitální gramotnosti a online bezpečnosti a zjistěte, co si rodiče myslí a jak můžeme děti lépe připravit na digitální věk.